Jak se točí videoklip? V kostce s Radimem Věžníkem

Na naše otázky jak se připravit na natáčení prvního profi videoklipu nám odpověděl skvělý kytarista a zpěvák fenomenální kapely Rattle Bucket (činnost pozastavena v.r. 2017), dnes kameraman, režisér, scénárista a střihač Radim Věžník. Jeho videoklipy má ve svém repertoáru například Slza, The.Switch, Mirai, Xindl X, Hentai Corporation ale i Evropa 2 či TV Nova.

Každý klip začíná u rozpočtu. Začínající kapela chce prorazit a natáčí svůj první kus. Jaké finance by si měla podle Tebe připravit?

Tohle je na úvod opravdu hodně těžká otázka. Já se vždy snažím těm startujícím kapelám ze svých zkušeností poradit, co bude v jejich případě ideální. Někdy má cenu pro onu kapelu nebo interpreta do prvního klipu vrazit klidně 150 tisíc korun, protože to má fakt slušný potenciál a někdy to naopak sám nedoporučuju, protože vidím, že kapela ještě není na úrovni, kdy by ta investice měla smysl. Za takových okolností doporučuju investovat třeba 40 tisíc, kde klip sice nebude nějak extra výpravný, ale kapela se představí se super záběry v dobrém světle a má šanci se profesionálně prezentovat před fanoušky, pořadateli, médii a podobně… Ono obecně ty ceny jsou opravdu šitý na míru každému projektu, takže ty rozdíly ve výsledných cenách jsou obrovské. Vždycky je to o diskuzi. Mým cílem je samozřejmě vždy natočit co nejlepší klip, ale snažím se i šetřit peníze tam, kde to jde, protože sám jsem byl muzikant a moc dobře vím, jak je těžký peníze na tyto věci dát dohromady.

Když za Tebou přijde kapela s námětem na klip, je dobré, aby měla všechno zpracováno na papíře, nebo zadání plyne až ze společné diskuse?

Poslední roky se to tak trochu přehouplo. U snad 80% klipů chtějí interpreti scénáře ode mě. Dost často mi nechávají úplně volnou ruku, což je popravdě docela loterie. Představ si, že máš miliardu možností, co vymyslet a tref se zrovna do toho, co kapelu nadchne (smích). Ale ono je to logické. Není to totiž jenom o nápadu. Scénář, který vypadá dobře na papíře může být po zfilmování docela nudný, a naopak některé vizuální věci, které se špatně popisují, nebo prostě sepsaný vypadají nudně, můžou být ve výsledku pecka. V takových případech je dobrý, když do toho zasahuje filmař, který má přece jen už pár stovek klipů odtočeno a má představivost z praxe. Pokud má kapela svůj scénář, tak samozřejmě není problém. Několikrát se mi stalo, že to bylo fakt tak dobrý, že jsem do toho vůbec nemusel zasahovat. Ale většinou je to v takovém případě spíš o diskuzi, kdy si řekneme, co z toho má smysl, co ne a navrhnu úpravy.

Měla by kapela příběh tvořit sama, nebo požádat o pomoc někoho, kdo má zkušenosti?

Na to už jsem vlastně reagoval v předchozí otázce. Je to individuální. Pokud má interpret fantazii a schopnosti psát pro svůj klip dobrý a realizovatelný scénář, nepotřebuje na to nikoho. Ze své zkušenosti vím, že filmař, nebo přímo scénárista zkrátka potřeba je. Přece jen jsou to lidi, co se tím zabývají a ta kvalita je pak znát.

Měla by kapela už při natáčení songu v nahrávacím studiu přemýšlet nad tím, jak by asi vypadal videoklip a přizpůsobit song svým nápadům pro něj?

Někdy to může pomoct. Já si třeba při skládání představoval klip a ono při psaní textů docela funguje, když ty scény člověk hned vidí před sebou. Ale opět, někomu to vyhovovat může, někomu ne. Klipy nejsou jen převyprávění textu skladby. Klip by měl být vždy něco navíc – takovej tuning toho songu. Asi bych doporučil se ve studiu soustředit hlavně na samotnou interpretaci písně jako takový a s klipem si nelámat hlavu.

Jak vybrat správné tváře? Kdy zvolit příběh s cizími herci a kdy naopak se zaměřit jen na tváře kapely?

Tohle je fáze, kdy nastupuje režisér a musí tyhle věci zvážit, aby ten výsledek fungoval. Někdy jsou v kapele extroverti a přirození šoumeni, že by byl hřích toho nevyužít. Jindy jsou to naopak třeba skvělí muzikanti, ale nemají chuť pouštět se do herectví a pak je lepší vzít profíky herce. Samozřejmě ono to závisí na scénáři, skladbě, textu atd… někdy se prostě hodí vzít herce, nebo naopak muzikanta neherce pro daný scénář. Někdy už má interpret hodně klipů se sebou, tak se záměrně udělá klip s hercem, aby fanouškům nabídl něco nového.

Když kapela hledá lokace pro natáčení, na co by neměla zapomínat? Není lepší, když lokace vybere právě režisér či kameraman?

Je. Někdy mají kapely fakt dobré možnosti a známý a dokážou to sehnat zdarma, což je super, protože alespoň neutrácíme za pronájem a kapela šetří. Lokace jsou strašně důležitý a je nutný, aby režisér / kameraman tyhle věci pečlivě hlídal, vybíral, nebo minimálně schvaloval. Lokace, to je něco, co tvoří obraz klipu, je to věc, na kterou pak člověk tři minuty kouká, takže je to fakt důležitý pro úspěch klipu.

Je dobré když má kapela před natáčením připravený obrazový scénář se základními scénami a obrysy budoucího videoklipu?

Opět záleží na typu scénáře. Pokud se točí metalcorový klip, kde je v plánu dělat prostě jen co největší bordel na playback, tak není moc potřeba si dělat obrázky (smích). Ale jinak jen ten scénář, plán natáčení a storyboard důležitý. Ani ne tak pro kapelu, jako spíš pro mě, protože se dost často točí nechronologicky a to pak člověk může lehce něco zapomenout. Na tohle se snažím fakt klást důraz. Dobře připravenej klip pak na natáčení pěkně odsýpá, všechny to baví a tak to mám nejradši.

Práce se světlem je pro kameramana velmi důležitým aspektem. Hrají roli i věci jako odlesky od nástrojů a měly by kapely z hlediska svojí nástrojovky dělat nějakou speciální přípravu?

Je dobrý na to myslet. Pokud chcete mít kytaru v záběru pěknou, tak ji doma naleštit. S odlesky od nástrojů ale problémy nebývají. Spíš zrcadla, bílé stěny, hodiny v záběru a podobné zákeřnosti, které fakt dokáží kameramana potrápit. Pokud by někdo přemýšlel, proč jsou bílé stěny problém, tak strašně to odráží světlo. Navíc bílá není zrovna nějak koukavá „barva“, takže radši se takovým prostorům snažím vyhýbat -pokud to ovšem není záměr. Světla jsou fakt úplnej základ. To se budu učit do konce života. Snažím se to stále posouvat a baví mě o tom přemýšlet. S dobrým světlem se dá skoro ze všeho udělat umění. Jen to umět (smích).

Stává se, že kapela po konzultaci s Tebou úplně změní názor na svůj scénář a rozhodne se například místo uvnitř natáčet venku a podobně?

Ano. Stává se to docela často. Ale pozor, já nejsem ten, který by měl tendence protlačovat svý názory, nebo ego. Naopak v tom jsem myslím jeden z hodně otevřených režisérů. Opravdu snažím vycházet vstříc nápadům a myšlenkám. Ono když kapele nabídnete za stejné peníze něco daleko lepšího, tak pak by kapela byla hloupá, kdyby ten lepší plán nevzala. Faktem že, že cílem pro obě strany je co nejkvalitnější výsledek.

Měla by kapela v průběhu natáčení vyhledat někoho, kdo jí dá nezávislý názor na příběh videoklipu a samotné podání, které si kapela představuje?

V průběhu natáčení už vše jede podle předem připravenýho plánu, kdy všichni vědí do posledního detailu, co se točí a proč. V takovém momentu by ten názor neměl asi moc cenu. Pokud kapelu zajímá názor někoho, komu důvěřuje, tak to doporučuju řešit v té první fázi tvorby scénáře. Každopádně interpret je ten, kdo jde s kůží na trh, on by měl být finálně ten, který si řekne „takhle to chci a takhle tomu věřím„. Sto lidí, sto názorů a jakmile se člověk bude chtít zavděčit všem, bude z toho mít akorát guláš, který vlastně nebude odrazem interpreta, ale těch lidí, co radí. Interpret by měl být dostatečně silná osobnost, aby si byl jistý sám sebou a svými názory, pak má šanci uspět a být věrohodný.

Má každý žánr nějaká svá pravidla a způsoby, jak vytvořit videoklip?

Ano, liší se to, a v tom je práce filmaře skvělá (i náročná). Je to pokaždé od nuly a pokaždé jinak. Ale nenazýval bych to pravidly. Jakmile se jde přímo podle škatulek, tak je to pak nuda. Není to vždy průchozí, ale snažím se právě tlačit na to, abychom netočili úplně předvídatelně. Reggae si každej vybaví slunce a palmy a právě proto bych do takového žánru schválně zkusil vymyslet něco jinýho. Ale je fakt, že ne vždy je interpret pro takový experimenty nakloněn.

Jak moc důležitá je pro interpreta vnější inspirace? Myslíš si, že je dobré napodobovat už existující a úspěšné, nebo je lepší hledat si svou vlastní „unikátní cestu“ jak vytvořit originální klip?

No vidíš, už jsem to nakousl v předchozí odpovědi. Už nevím, kdo to řekl, ale stále platí, že interpret by neměl hrát to, co jeho oblíbený interpret. To je strašná pravda. Dobrý věci vznikají kombinací něčeho nového. A to platí asi u všeho. Ono je skvělý se naučit ty wow věci, co dělají jiní v zahraničí, nebo i u nás, ale jakmile to člověk zmákne, tak by měl zkoušet něco novýho. Je tu taky dobrá hláška od skvělé maskérky Adély Anděly Bursové „dokud neumíš všechny techniky perfektně, tak nemáš styl, jen to prostě neumíš a to vydáváš za něco originálního“ (doufám, že jsem to citoval alespoň přibližně správně (smích). To je taky velký moudro. Ono lidi hledaj pořád nějakou univerzální pravdu a pravidla, ale to je v tomto oboru těžký. Někdy báječně funguje fakt něco jednoduchýho, co tu bylo, kde se změní jen pár věci a je to pecka, takže nedokážu být ani zastánce nějaké bezpodmínečné originality. Stále je nutné zvažovat, co je pro daný projekt nejlepší.

Video z produkce Radima Věžníka | Elis Mraz – Wanna Be Like ft. Čis T – s tímto videoklipem bojovala Elis o nominaci do Eurovize

Rozhovor Poopeek.com a Radima Věžníka, 2020